Gang 18. Street má sám o sobě pod svým pojmenováním více než 200 samostatných aktivních podgangů, nebo-li klik. Ty specificky působí přednostně v jednotlivých úsecích Los Angeles, mezi které patří San Fernando Valley, San Gabriel Valley, South Bay, South Los Angeles, Downtown Los Angeles, Pico Union, Inglewood, Cudahy a Orange County. Mimo Los Angeles působí v celkovém rozsahu států Kalifornie, Salvadoru, Mexika, Hondurasu, Guatemale, Phoenixu a Arizony. Ovládají bezstarostně západní, jižní a centrální oblasti Spojených státu amerických.

Jejich neúprosně a stále rychleji se zvyšující kriminalita přinutila FBI, imigrační specialisty a útvar Customs Enforcement k zahájení stovek zátahů v širokém měřítku proti lidem, kteří jsou podezíráni ze spolupráce s gangem. Zátahy se specializují nejen na kriminální činnost, které se gang dopouští, ale také si zcela jednoznačně bere na paškál falzifikaci a nelegální přistěhovaleckou aktivitu.

Přestože většina členů gangu se pyšní svým latino, převážně mexickým, původem, není výjimkou ani to, že v něm narazíte na asijské, afroamerické, kavkazské a bělošské členy.

18. Street má strukturovaně organizovanou hierarchii. Avšak i přesto nikdy nebylo, není a zřejmě ani nebude jasné, kdo je vrcholným bodem celé čety. Na vyloženého vůdce se v tomto gangu vážně nehraje. Podgangy fungují zcela nezávisle na sobě. Závisle ale dokážou fungovat v okamžiku, kdy má dojít k sjednocení sil a odražení útočných pokusů konkurenčních gangů nebo ve zkvalitňování si ega v nápravných zařízeních.

Členi E18S (jedna z mnoha dalších zkratek názvu 18. Street) jsou povinni dodržovat, tak jako stovky jiných kriminálních komunit, přísná pravidla. Pokud člen opomene cokoliv, co mu bylo vnitrem gangu nařízeno, nebo se bude jakkoliv stavit proti řádu gangu, může jeho chování vyústit v osmnácti-vteřinový výprask. Ten je jakousi standartou. Tresty mohou být i mnohem horší, drastičtější a vícebolestizpůsobující

Podle FBI některé frakce 18. Street gangu v sobě vyvinuly vysokou úroveň kultivovanosti a zorganizování. Gang je hispánského původu a byl vytvořen mexicko-americkou mládeží, která nebyla přijata ve stávajících mexicko-amerických gangách. Celkový počet členů v gangu se pohybuje okolo číslice třiceti tisíc.

E18S si v minulosti vysloužil etiketu ‚dětská armáda’, protože nábor do něj se praktikoval i na základních školách. Nejvíce členů se však ke gangu dostalo skrze své studium na středních školách. Z této útlé mládeže si stávající členi, takzvaná ‚starší elita’, vychovali poddajné a poslušné loutky, vykonávající v podstatě vše, co jim bylo přikázáno. Ten, kdo vydržel bez jakýchkoliv námitek tento krušný start, vyšplhal se mezi ostatními na pomyslný další level, kde získával další výhody a vybavení ke svým potřebám. Vše zlé je přeci jen k něčemu dobré…

18. Street je dobře zavedená parta, která je zapojena do všech oblastí trestné činnosti, kde nechybí obchod s drogami, všelijaké útoky, loupeže, únosy, kuplířství, vydírání, vandalismus, prostituce, obchodování se zbraněmi a lidmi, krádeže automobilů, vraždy, ilegální přistěhovalectví, ilegální hazard, podvody a další ‚kulinářské‘ práce.Někteří členové se dokonce zapojili do výroby falešných úředních dokumentů, průkazů a překvapivě i stravenek, díky kterým živili své blízké, ať už z okruhu rodiny nebo přátel.

18. Street Gang se vyznamenal v mnoha případech. Nejznámějším je realizovaný únos a vražda šestnáctiletého bratra mezinárodně uznávaného honduraského fotbalisty Wilsona Palaciose.

Nejvíce jsou respektovány gangy (spadající pod 18. Street), působící přímo v jádru Los Angeles. Tam mají i největší vliv na okolní svět a konkurence si jich velice a jasně všímá. Maras 18, Calle 18, Barrio 18, La18 či MS-18… i těmito zkratkami si značí svá vydobytá území.

Mezi spojence 18. Street patří například jednotlivé mexické drogové kartely či organizace C.Y.T a Hoover Criminals. Do řady zájemců o rivalitu můžeme zařadit gangy Sureños, Bloods, Association Ñeta a výše zmiňovanou Maru Salvatruchu.

Za zmínku stojí i King Lil G, jeden z nejznámějších představitelů gangu na hip-hopové scéně, o němž se můžete více dozvědět v našem starším příspěvku zde.

Menší ukázka představitelů gangu z osmnácté ulice:

Zdroj: text – Wikipedia, redakce | foto –  YouTube

Setkala se s vězni tak vyšinutými a v depresi, kteří polykali jed na krysy, vidličky, nebo čističe odpadů. Kožní onemocnění zde byly na denním pořádku, protože sprchy byly k dispozici pouze dvakrát týdně, teplota často přesáhla 100 stupňů, protože ve stísněných buňkách se mačkala čtveřice vězňů. Uvnitř cel panovala nesnesitelná špína, matrace byly plné vší a dalšího hmyzu a vězni pomocí svých oblečení ucpávaly díry, aby se další hlodavci nedostali dovnitř. I zde byly znevýhodnění slabší vězni, kteří se často stávaly otroky jejich spoluvězňů.

Poté co vydala Dr. Vasseur svou knihu o poměrech ve věznici, vzbudila tím také rozruch. Ministryně spravedlnosti Elisabeth Gigou připustila, že francouzský vězeňský systém není něco na co můžeme být pyšní. Zatímco Francouzi jsou hrdí nositelé lidských práv, kniha Dr. Vasseur přinesla tvrdou pravdu. Téměř polovina z 55 000 vězňů nikdy nebyla odsouzena, tato skutečnost se stala také terčem kritiky Evropského soudu pro lidská práva.

V roce 1999 spáchalo ve francouzských věznicích sebevraždu 124 vězňů, ve srovnání třeba s Kalifornií, kde bylo celkem za mřížemi 160 000 vězňů, spáchalo sebevraždu pouze 24 (toto jsou pouze státní věznice, nikoliv místní).

Bývalý starosta, který byl uvězněn za korupci v La Santé a jeho cela byla výše nad blokem trestů uvedl: ,,Moje oči pravidelně pálily od slzného plynu, který dozorci vhodily do izolace buněk“. V jiném vězení řekl, že musel ,,pádlovat přes kaluže krve a vězně, kteří spáchali sebevraždu, když se celou noc dožadovali o pomoc“.

Vězeňští představitelé tvrdí, že Dr. Vasseur nebere v úvahu zlepšení, které se vyvíjí v posledních letech, zahrnujíce nový nátěr, zvýšení vzdělávání a zábavní aktivity. ,,Je to prvek generalizace, který dává velmi špatný dojem“ řekl Alan Jégo, správce La Santé, před nabídnutím dvouhodinové prohlídky. ,,Byl bych idiot, kdybych řekl, že zde není žádné násilí“… Pan Jégo také zmínil, že Francie utratí ročně za jednoho vězně 20 000 dolarů v porovnáním s Amerikou, kde je toto číslo 29 000 dolarů ročně na jednoho vězně.

Několika vteřinový náhled do vnitra vězení:

Zdroj: text – redakce | foto – Wikipedia